Išči

Arhiv

Poobjave gradiv z aktualnimi vsebinami, objave naših sodelavcev  ...

Objavljalci

Authors

Arhiv

Triglav a obce Dovje a Mojstrana

Vesnice Dovje a Mojstrana leží v údolí řeky Sáva Bohinjka a na úpatí slovinské hory Triglav.

Obě obce jsou s Triglavem spojeny podobným tradičním symbolickým způsobem jako jiná místa v Alpách, jejichž kulisou jsou slavné hory, na nichž se psala historie alpinismu a lezení.

Text: Miro Eržen, místopředseda PZS
         Překlad: Ladislav Jirásko
Foto: PD Dovje-Mojstran a archiv Ladislav Jirásko

Vesnice Dovje, která leží na úbočích masivu Karavanky, je starší. Původní dokumenty připomínají její existenci již v letech 1029 až 1045. V minulosti se obyvatelé Dovje zabývali především chovem zvířat. Naproti tomu rozvoj Mojstrany byl ovlivněn především stavbou a rozvojem místních železáren a cementáren. Výroba železa zde začala již v letech 1291 až 1318. V údolích pod Triglavem byla poměrně bohatá ložiska rud, byl zde dostatek dřeva na výrobu uhlí a již v tomto období byla využívána vodní síla říček Triglavska Bistrica a Radovna. Výroba železa v Mojstraně dosáhla svého vrcholu v letech 1893 až 1932. Železárny měly ale za následek rozsáhlé zhoršení ovzduší v celém okolí. Vstupu do doliny Vrata ovládal kouř ze železáren a prach z místní cementárny. Proto došlo nakonec k jejich uzavření a místní obyvatelé si našli zaměstnání v železárnách a v jiných provozech v nedaleké Jesenici. Dovje a Mojstrana jsou dnes východisky pro túry a výstupy nejen na vrcholy Karavanek, ale především do Julských Alp – do údolí Vrata, Kot, Krma a na Triglav a další vrcholy nejvyšší horské skupiny Slovinska.

Image
Místní obyvatelé se původně živili především chovem dobytka, nepříliš početná stáda spásala vysokohorské pastviny v údolích Vrata, Kot a Krma. Kromě pastevectví a chov dobytka byly pracovní náplní místních obyvatel rozmanité domácí a farmářské práce. Dá se říci, že všichni domácí byli dobrými znalci okolního horského světa a především oblastí kolem Triglavu. Právě domácí znalci hor byli i prvními společníky a průvodci v té době ještě nepočetných návštěvníků a turistů, kteří již v té době přišli obdivovat krásu místních hor. Rozvoj alpinismu, nebo jak se ve Slovinsku říká planinstva, značně urychlila především výstavba železniční trati Lublaň - Tarvisio a také výstavba horských chat. První chaty začal v oblasti Triglavu stavět německý a rakouský Alpenverein (DuÖAV). První zde postavenou chatou byla Deschmann Hütte (1887) - dnes Staničev dom. Do posílení slovinského postavení v horách zasáhl v tomto období svým působením Jakob Aljaž (1845 - 1945), který přišel sloužit do Dovje v roce 1889 jako kněz. Když v roce 1887 v doprovodu místního průvodce France Skumavce-Šmerce poprvé vystoupil na Triglav, přenocoval na chatě Deschmann Hütte. Právě na této chatě se seznámil s nacionalistickou orientací kranjské sekce DuÖAV. To ho přivedlo k rozhodnutí, že postaví na vrcholu Triglavu (1895) věž a pod Triglavem chatu Triglavski dom na Kredarici (1896). Díky jeho aktivitám byla rovněž postavena chata Aljažev dom v dolině Vrata. První Aljažev dom byl postaven již v roce 1904, v roce 1907 ho ale smetl sesuv půdy ze stěn Roglice. Druhý, dodnes stojící a funkční Aljažev dom byl pak postaven v roce 1910.

Image
Rok po smrti Jakoba Aljaže vznikla v Mojstraně Triglavská pobočka Slovinského planinského družstva. Po druhé světové válce se Triglavská pobočka přejmenovala na Planinsko družstvo Dovje-Mojstrana. Kromě propagace výletů a túr po kopcích postavil spolek v roce 1938 první chatu na Kosmati peči. Chata stála u cesty na vrcholy Baba (Dovška Rožca, 1891 m) a Kepa (2139 m). Obě tyto hory se vypínají nad Dovje. Za druhé světové války ale chata vyhořela. Po obnovení činnosti po druhé světové válce spravovalo družstvo nejprve chatu Koča na Zasipski planini v dolině Krma, poté Staničev dom a od roku 1950 pak chaty Aljažev dom a Šlajmerjev dom v dolině Vrata. Členy Planinského družstva bylo mnoho alpinistů a horských záchranářů, včetně nejúspěšnější generace alpinistů označovaných jako„Veverky z Mojstrany“. Tito planinci uskutečnili několik prvovýstupů v severní stěně Triglavu a mnoho nových náročných cest na vrcholech a ve stěnách v Dolomitech (Tri Cime), v centrálních Alpách (Rolling Stones na Grand Jorasses) a na El Capitanu (USA). Tato generace alpinistů tvořila rovněž jádro jugoslávských himálajských expedic na Annapurnu (1970). Někteří z řad této skupiny byli členy expedice, která v roce 1975 úspěšně výstoupila jižní stěnou na vrchol Makalu. V roce 2001 se členka družstvaMartina Čufar stala mistryní světa ve sportovním lezení. Vrcholem aktivit družstva bylo v roce 2010 postavení a otevření Slovinského planinského muzea v Mojstraně.

Družstvo, který má dnes 540 členů (počet obyvatel obou obcí je okolo 2000), nyní provozuje a udržuje chaty Aljažev dom a Šlajmarjev dom v dolině Vrata a bivak pod sedlem Luknja. Členové družstva jsou aktivní v mnoha druzích alpinismu a ve sportovním lezení. PD Dovje-Mojstrana udržuje ve svém okolí 66 km značených horských cest a stezek. K významným tradičním aktivitám patří spolkové akce a setkání, která pořádá ve spolupráci s alpinisty z rakouských Korutan a z italské oblasti Furlansko – Julské Benátecko.

 lidé&HORY, 1/2022 

Image

   
  
Image
Image

Značke:
GL4 BIB CZ

Za objavo komentarja se prijavite ali registrirajte.

ARHIV

Objave naših sodelavcev in poobjave (nam dosegljivih) člankov/objav.